Jiřina Velemanová, lektorka James Cook Languages
Rok se s rokem sešel a desetitisíce Čechů se s počínajícím létem vydávají na dlouho očekávané prázdninové cesty za poznáním a odpočinkem. Každý rok Češi podniknou více než sedm milionů cest do zahraničí a i Česká republika je pro zahraniční turisty stále vyhledávanějším cílem – každoročně jich do země v srdci Evropy zavítá více než dvacet milionů.
Ať už se chystáte v létě vyrazit na dovolenou do ciziny vy sami nebo vás osloví zahraniční turista či obchodní partner s prosbou o radu při hledání cesty na nádraží či do nejbližší osvěžovny, nejspíše se nevyhnete situaci, kdy budete zformulovat několik smysluplných vět v angličtině. Jistě, v dobách chytrých telefonů a online map se na cestu už ptá málokdo a díky selfie tyčím kolemjdoucí s prosbou o fotku s Eiffelovkou či Big Benem už taky otravovat nemusíme. Ovšem ani technika není všemocná a v tu nejnevhodnější chvíli nás může zradit. Znalosti jazyka nikoliv. A propos, zkuste svému obchodnímu partnerovi na jeho dotaz na nejkratší cestu ke Karlovu mostu odpovědět: „Najdi si to na Googlu.“…
Také patříte k těm, kteří při oslovování cizinců volají „Hallo, Mister“, „Missis, Missis, please“ , „Sorry, miss“ a na nesmělý oční kontakt zoufalce s mapou v ruce reagujete slovy „What do you want“ ? Pak jsou následující řádky určeny právě vám.
V případě oslovování neznámých lidí na ulici či pracovníků na přepážce VŽDY začínáme spojením „Excuse me!“, obdobou českého „Promiňte“, „Pardon“, případně „S dovolením“. „Excuse me“ je fráze snadná na zapamatování, srozumitelná a univerzálně použitelná pro všechny situace, kdy druhou stranu žádáme o laskavost či pozornost. Obracíme-li se na ženu, jejíž jméno neznáme, oslovujeme ji „madam“, v případě muže pak „sir“ – bez ohledu na věk dotazovaného. Tolik oblíbené oslovení „Missis“, či „Mister“ se vždy pojí s vlastním jménem (Nováková, Smith, Martin) a v rozhovoru s neznámými lidmi je tedy zcela vynecháváme.
Jsme-li to my, kdo s vybitým telefonem v ruce či předraženým datovým tarifem od operátora bezradně hledá cestu v ulicích cizí metropole, za obligátní „Excuse me sir/madam“ připojíme „May I ask you something?“, „May I ask you a question?“, případně „May I ask you for help?“ , což odpovídá českému „Mohu se Vás na něco zeptat?“, respektive „Mohu vás poprosit o pomoc?“. V případě, že se na nás osloví někdo jiný, hovor začínáme větou „How can I help you?“ – která primárně neznamená onu servilní floskuli „Jak Vám mohu pomoci?“ z telefonátů českých call center, nýbrž zcela běžné a nevtíravé „Co byste potřeboval?“.
Umění dobře navigovat a poradit spočívá v jednoduchých a krok po kroku formulovaných instrukcích. Jednotlivé instrukce začínáme těmito slovy: „First, …“ („Nejdříve…“), „Next, …“ („Dále…“), „Then, …“ („Potom…“). Komunikaci velmi usnadňují styčné body formulované například: „Can you see the…?“ („Vidíte ten/tu/to…?“), „Do you know where…is?“ („Víte, kde je…?“), na závěr pak: „And the… will be in front of you“ („A … bude přímo před vámi.“). Věty formulujeme jako krátké jasné rozkazy: „Turn right/left“ („Odbočte doprava/doleva“), „Follow the tram line“ („Běžte podle tramvajové trati“), „Take the tram/bus/metro line…in the direction…“ („Jeďte tramvají/autobusem/linkou metra…ve směru…“). Na dotaz, jak dlouho celá cesta bude trvat („How long does it take?“) pak odpovíme „It takes about…“ („Trvá to asi…“). Na rozloučenou dotyčnému popřejeme hodně štěstí („Good luck!“), případně popřejeme hezkou zábavu („Enjoy the…!“)
Přehled užitečných slovních spojení:
